Tatra Veteran Sport Club Ostrava v AČR

S hlubokým zármutkem oznamujeme všem příznivcům značky Tatra, že dne 24. 7. 2011 dobojoval svůj životní maratón ve věku 86. let pan Lubomír Rek, vynikající navigátor, manažer továrního týmu Tatra a také jezdec.

Pan Lubomír Rek se narodil 10. června 1925 v Kopřivnici. Bydlel v bezprostřední blízkosti továrny Tatra, od malička měl denní kontakt s automobily vyjíždějícími z vrat továrny, jeho otec byl zaměstnán v závodě Tatra a měl známosti s řidiči. To vše Lubomíru Rekovi tak velmi přiblížilo auta a dění kolem nich, že to nemohlo skončit jinak, než láskou k automobilům na celý život.

V létech 1940-45 vystudoval průmyslovou školu v Ostravě a Brně, z toho půl roku na přelomu let 1943-44 v Berlíně u Technische Nothilfe, kam byl nasazen v rámci školy. Mezi jeho koníčky patřila modelařina, lyžování, plavání a bezmotorové létání na kopřivnickém plachtařském letišti, kde působil i jako instruktor a náčelník letiště. Po ukončení vojenské základní služby nastoupil do zkušebny osobních vozidel, kde se v roce 1949 poprvé setkal se soutěžními a závodními vozy Tatra.

Jeho první soutěží byla v roce 1949 Velká jihočeská soutěž v Českých Budějovicích, kde usedl na sedadlo spolujezdce v posádce Kopečný - Rek na voze T600 a ihned excelovali ziskem zlaté medaile. Největšího úspěchu, kterého si cení, dosáhl Lubomír Rek v listopadu 1959 v posádce Mark - Rek na voze T603 v soutěži Tour de Belgique. Jelo se jeden den a dvě noci, byla to nejsložitější navigační soutěž, která se jela za trvalé mlhy a posádka Mark - Rek skončila na 9. místě v celkovém pořadí a 1. ze zahraničních posádek.

Za svůj druhý největší úspěch považuje Velkou Alpsko-Rakouskou jízdu v roce 1959, kde opět v posádce Mark - Rek na voze T603 získal první místo a zlatou medaili v týmech . V létech 1950-67 absolvoval jako navigátor a druhý pilot desítky zahraničních a domácích soutěží včetně několika mistrovství republiky v posádkách s jezdci Markem, Veřmiřovským, Facem a Chovancem. V roce 1963 byl členem posádky Mark - Rek v prvním ze slavných Marathonů de la Route, tenkrát ještě pořádaným na otevřených silnicích pod názvem Liege - Sofia - Liege. I přes nedokončení tohoto marathonu pro havárii způsobenou prasklou pneumatikou načerpal cenné zkušenosti, které zúročil v dalších ročnících Marathonů de la Route jako Týmový manažer továrních jezdců Tatra. Naposledy v ostré soutěži usedl na sedadlo spolujezdce do Tatry 603, jak jinak než vedle svého nejlepšího kamaráda a přítele Aloise Marka, ve Wartburg Rallye v roce 1967.

Po ukončení aktivní činnosti na soutěžích se podílel s V. Lebedou na řízení doprovodu a plánoval účasti továrních jezdců Tatra v soutěžích. Dále se účastnil na stavbě soutěžních a závodních vozů, hlavně v oblasti motorů. Přišel i s návrhem nasadit T 815 do nejtěžšího podniku světa, Rallye Paříž - Dakar a účastnil se plánování a přípravy první soutěže Paris - Dakar.

Ani po odchodu do důchodu však automobilový sport neopustil. Bedlivě sleduje soutěžní automobilový sport, vedl rychlostní zkoušky na třech ročnících Barum Rallye. Pro jeden z ročníků Barum Rallye objevil a vymyslel společně s Lumírem Galiou RZ Trúba, která se však poprvé jela až při Valašské Rallye 2008 a všichni jezdci si jí velice pochvalovali jako jezdecky velice zajímavou. V letech 1995-96 byl čestným hostem i naší Veteran Rallye Ostrava, Memoriálu Ing. Františka Procházky, spolěčně s Dolou Veřmiřovským, Aloisem Markem a Karlem Lopraisem.

Svými životními zkušenostmi přispěl v létech 2006-09, kdy si už dlouhou dobu užíval odpočinku v důchodu, ke stavbě dvou replik Monopostů T607, když už si novodobí technici nevěděli rady. A i díky jemu opět zaburácel ejektorový motor oranžové T603-2 B5 bratří Hajduškových v Goodwoodu.

Pana Lubomíra Reka si všichni budou navždy pamatovat především jako obětavého a přátelského kolegu a kamaráda, ochotného vždy ostatním pomoci a poradit, který značce Tatra věnoval celý svůj život.